Jižní Korea se stala světovou jedničkou v recyklaci potravinového odpadu, když dosáhla působivé 97,5% míry recyklace potravinového odpadu. Jak toho bylo dosaženo? Klíčem k úspěchu je inovativní systém poplatků za sběr odpadu, který nejen snižuje množství potravinového odpadu, ale také podporuje odpovědnou spotřebu. Mohou tento model využít i další země?
- Jižní Korea dosáhla 97,5% míry recyklace potravinového odpadu díky unikátnímu systému poplatků za vyhozené zbytky jídla.
- Systém je založen na principu „zaplať za to, co vyhodíš“ a zahrnuje speciální pytle, nálepky a zařízení RFID, která odpad váží a vypočítávají náklady.
- Recyklace se používá k výrobě krmiva, hnojiva a bioplynu, ale existují problémy, jako jsou zdravotní rizika spojená s recyklací krmiva
- Měsíční náklady na recyklaci jsou pro obyvatele nízké a přísné pokuty a přísné sociální normy zajišťují vysokou účinnost systému.
Yuna Koo, novinářka korejské redakce BBC, používá stroje vybavené senzory, které váží odpad, který vyhazuje, a vypočítávají poplatek, který musí denně platit. „Je to pro mě zvyk,“ vysvětluje. Taková zařízení jsou v jejím bytovém komplexu, který má 2 000 bytů, běžná.
Systém je založen na principu „zaplať za to, co vyhodíš“. V závislosti na regionu si obyvatelé mohou vybrat jeden ze tří způsobů likvidace odpadu. Jedním z nich je zakoupení speciálních pytlů, kdy třílitrový pytel stojí 300 wonů (asi 20 centů) a větší pytle jsou úměrně dražší. Další možností je použití samolepek, které používají především restaurace a které se připevňují na odpadkové koše. Třetím způsobem jsou zařízení pro radiofrekvenční identifikaci (RFID), která automaticky váží odpad a účtují cenu, která se připočítává k účtům za komunální služby. Tento systém je jednoduchý, ale účinný. „Díky přístrojům RFID přesně vidím, kolik odpadu vyhazuji, což mě motivuje ke snižování plýtvání potravinami,“ dodává Yuna.
Od protestů k moderním technologiím
Ještě v roce 1996 recyklovala Jižní Korea pouze 2,6 % potravinového odpadu, uvádí BBC. To se změnilo díky intenzivním veřejným kampaním a vládním nařízením. Již v roce 2005 byl zaveden zákaz ukládání potravinového odpadu na skládky a v roce 2013 byl zaveden současný systém plateb podle hmotnosti.
Katalyzátorem změn byly protesty proti skládkám, které se často nacházely v blízkosti obytných oblastí. Při rozkladu potravinového odpadu se uvolňuje metan, skleníkový plyn, který je mnohem silnější než oxid uhličitý. Tento problém bylo třeba urychleně řešit.
Co se děje s odpadem?
V roce 2022 bylo v Jižní Koreji 49 % potravinového odpadu recyklováno na krmivo pro zvířata, 25 % na hnojivo a 14 % bylo využito k výrobě bioplynu. Tento systém však není bez problémů.
Odborníci upozorňují na zdravotní rizika spojená s nesprávně zpracovaným krmivem pro zvířata. V roce 2019 donutilo ohnisko afrického moru prasat vládu dočasně zakázat používání potravinového odpadu v krmivech. Přesto Jižní Korea dodržuje přísné recyklační normy, které rizika minimalizují.
Pokuty za nedodržování předpisů
V Jižní Koreji jsou pokuty za nesprávnou likvidaci odpadu přísné. Mohou činit více než 70 dolarů pro domácnosti a dokonce 7 000 dolarů (více než 26 000 zlotých) pro firmy. Účinným odstrašujícím prostředkem proti porušování pravidel jsou bezpečnostní kamery a varování v budovách.
Korejci jsou známí svým dodržováním pravidel a pevných společenských norem. Yuna Koo zdůrazňuje, že měsíční náklady na recyklaci – necelých 5 dolarů – jsou nízké ve srovnání s průměrným platem v zemi, který činí více než 2 000 dolarů. Díky tomu je tento systém pro většinu obyvatel přijatelný.
Jižní Korea dokazuje, že efektivní systém nakládání s odpady vyžaduje zapojení komunity, technologickou podporu a vhodné předpisy. V době, kdy je plýtvání potravinami globálním problémem, může být korejský model zdrojem inspirace pro celý svět.
