Štěstí, pojem stejně subjektivní jako univerzální, bylo v historii předmětem mnoha výzkumů. Často se zamýšlíme nad tím, v jakém bodě našeho života dosáhneme vytouženého pocitu pohody. V průběhu života zažíváme emocionální vzestupy a pády, které nás nutí přehodnotit naše cíle, očekávání a touhy, což nás může vést k přesvědčení, že existují okamžiky, které jsou šťastnější než jiné. Štěstí však není pevně daný stav nebo jasný cíl, ale osobní a jedinečná cesta mužů i žen.
Mnoho lidí se domnívá, že nejšťastnější roky jsou v mládí, kdy se problémy zdají být bezvýznamné a budoucnost je ještě nejistá. Nedávná studie však dospěla k překvapivému závěru: největšího štěstí v životě dosahují ženy v mnohem pozdějším věku. Zjištění, které vychází ze studie provedené na více než 460 000 lidech z celého světa, ukazuje, že ženy jsou nejšťastnější kolem 70. roku života. Tento výsledek se může zdát překvapivý, ale vysvětluje se psychologickými a sociálními změnami, ke kterým v průběhu času dochází.
Křivka štěstí u žen
Ze studie vyplývá, že nejšťastnější léta nejsou v mládí, ale mnohem později v životě. Podle odborníků sleduje lidské štěstí křivku ve tvaru písmene U, kde nejnižší vrcholy nastávají v období dospívání a rané dospělosti, a poté se štěstí s věkem zvyšuje.
Štěstí žen tak dosahuje vrcholu kolem 70. roku života, kdy podle vědců mají ženy tendenci méně se starat o materiální nebo profesní povinnosti, což jim umožňuje soustředit se na to, na čem skutečně záleží: na citovou pohodu a osobní vztahy.
K tomuto jevu přispívají různé psychologické a sociální faktory. S přibývajícím věkem se u mnoha lidí snižuje úzkost spojená s prací, rodičovstvím nebo finančními starostmi. Život po odchodu do důchodu poskytuje příležitost k opětovnému získání vnitřního klidu a osobního naplnění.
Zejména ženy se zdají být více osvobozeny od společenských očekávání, což jim umožňuje více si užívat maličkostí v životě, jako je setkávání s přáteli a rodinou, čas pro sebe a možnost přemýšlet o svých úspěších a zkušenostech.
Vývoj v průběhu celého života
Výzkum se zaměřuje na tři klíčové složky subjektivní pohody: životní spokojenost, pozitivní a negativní emoční stavy. Tyto faktory se v průběhu života mění a jejich vzájemné působení určuje, jak se v jednotlivých etapách cítíme. V dětství jsme obvykle šťastní, protože žijeme bez velkých starostí a s jednoduchými potřebami, takže toto období patří k nejspokojenějším.
S nástupem dospívání a rané dospělosti má však míra štěstí tendenci klesat. Je to způsobeno hormonálními změnami, společenským tlakem a hledáním identity, což vede k období citové nejistoty. V dospělosti může stres spojený s prací, rodinnými povinnostmi a společenskými očekáváními negativně ovlivnit emoční pohodu.
Během tohoto přechodu do dospělosti dochází u mnoha lidí k poklesu osobní spokojenosti. Zlepšení však začíná ve středním věku. Schopnost zvládat emoce a moudrost získaná zkušenostmi umožňuje jedincům lépe se s nimi vyrovnat, což přispívá k větší emoční stabilitě a pohodě.
70s
Výzkumy ukazují, že kolem 70. roku věku dosahují ženy nejvyšší úrovně štěstí. V tomto věku již mnohé z nich nepociťují tlak práce a společenských očekávání, který dominoval v jejich mládí a dospělosti. Místo toho, aby se soustředily na práci nebo materiální pokrok, mají tendenci užívat si čas s přáteli a rodinou a dělat věci, které jim přinášejí osobní uspokojení.
Odchod do důchodu a snížení pracovních povinností umožňuje seniorům vést uvolněnější život bez starých tlaků. To neznamená, že všichni starší lidé jsou stejně šťastní, ale obecný trend ukazuje, že mnozí zažívají větší pohodu, osvobozeni od pracovních a společenských tlaků.
Navzdory tomuto nárůstu štěstí však studie také zaznamenává postupný pokles úrovně štěstí po 70. roce věku. S přibývajícím věkem mohou mít na pohodu vliv fyzické a emocionální problémy, jako jsou chronické nemoci nebo ztráta blízkých. Tento pokles nemusí nutně znamenat nespokojenost, ale spíše přirozené změny spojené se stárnutím.
