- Evropa chce do roku 2030 vyrábět 20 % světové produkce polovodičů
- Zpráva Účetního dvora dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že se to podaří
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 8. února 2022 oznámila, že starý kontinent se chce stát klíčovým hráčem v polovodičovém průmyslu a prvním krokem k tomuto cíli je výroba 20 % světových čipů do roku 2030. Směrnice Chips Act zmobilizuje k realizaci tohoto cíle veřejné a soukromé investice ve výši až 43 miliard eur a zatím nehmotné továrny na výrobu integrovaných obvodů, které v Německu plánují postavit společnosti Intel a TSMC, jsou dvěma klíčovými prvky tohoto plánu.
Navzdory podobnostem vypadá americký plán slibněji než evropský. Země vedená Donaldem Trumpem má silnější infrastrukturu pro výrobu integrovaných obvodů než Starý svět. Navíc Intel, TSMC, Samsung, Texas Instruments a GlobalFoundries jsou některé ze společností, které již v USA připravují nové moderní továrny. A zdá se, že americká vláda hodlá investovat všechny potřebné prostředky, aby dosáhla vedoucího postavení, o které usiluje.
Zpráva Účetního dvora dává Evropě reálný pohled na věc
Evropa musí být ambiciózní, pokud chce zvýšit svůj profil v polovodičovém průmyslu. To, že má na svém území ASML a výrobní závody společností Intel, GlobalFoundries a v budoucnu pravděpodobně i TSMC, jí nahrává. Zdá se však, že projevy evropských představitelů, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a Thierryho Bretona, evropského komisaře pro vnitřní trh a služby, se zaměřují na kvantitu, a to nestačí. Klíčová je také kvalita, chápaná jako schopnost čipu přidávat hodnotu.
Automobilový a spotřební průmysl jsou dvě odvětví, která jsou z velké části poháněna relativně jednoduchými integrovanými obvody, a je důležité, aby je Evropa vyráběla. Je však také důležité, aby se na evropské půdě vyráběly pokročilé čipy, jako jsou ty, které jsou potřebné například pro datová centra a výzkumná střediska specializující se na umělou inteligenci. V opačném případě bude Evropa i nadále závislá na továrnách umístěných v zahraničí, aby si v tomto strategickém ekosystému udržela konkurenceschopnost.
„V současné době zdaleka nedosahujeme tempa potřebného k realizaci našich ambicí. Cíl 20 % byl do značné míry jen aspirací.“
Jak jsme již zmínili v nadpisu tohoto článku, Evropský účetní dvůr, který není ničím jiným než „finančním hlídacím psem“ Evropské unie, zveřejnil poměrně podrobnou zprávu, v níž uvádí, že cíl dosáhnout do roku 2030 20 procentního podílu na světovém trhu s integrovanými obvody se zdá být nedosažitelný. To znamená, že „Evropská unie svého cíle pravděpodobně nedosáhne“. V současné situaci, jak jsme viděli v prvních odstavcích tohoto článku, je tento závěr docela pravděpodobný.
Účetní dvůr poukazuje na některé zajímavé myšlenky, nad kterými stojí za to se pozastavit. Annemie Tertleboomová, odpovědná za tento audit, uvádí, že „Evropská unie potřebuje ve své strategii pro odvětví mikročipů co nejdříve dávku reality […] Jedná se o rychle se měnící oblast, která se vyznačuje intenzivní geopolitickou konkurencí, a v současné době jsme daleko od tempa potřebného k realizaci našich ambicí. Cíl 20 % byl především aspirací. Abychom ho dosáhli, musí být naše výrobní kapacita do roku 2030 čtyřikrát vyšší a při současném tempu jsme od dosažení těchto čísel velmi vzdáleni.“
Výrobní kapacita, kterou v současnosti drží a ve střednědobém horizontu budou držet výrobci čipů sídlící v Evropě, však není jediným problémem. Účetní dvůr upozorňuje na důležitou věc, kterou bychom neměli přehlížet: přístup k surovinám potřebným k výrobě polovodičů, jako jsou prvky vzácných zemin, náklady na energii a geopolitické napětí ještě více ztěžují realizaci plánu Evropské unie. A jak se dalo očekávat, čipový průmysl v Číně, na Tchaj-wanu, v Japonsku, Jižní Koreji a USA nepřestane růst, takže se tyto země nehodlají snadno vzdát podílu na trhu. Uvidíme, co se stane v příštích pěti letech, ale objektivně situace pro Evropu nevypadá povzbudivě.
