Vědci již mnoho let hledají recept na dlouhověkost. Ukazuje se, že na ni nemají vliv přísné diety, vyčerpávající tréninky v posilovně ani snaha držet krok s módními trendy. Stoletá Japonka se ve svém životě řídila pěti klíčovými pravidly, o která se nyní dělí s ostatními. Seznamte se s nimi a zjistěte, co je třeba dělat, abyste se dožili vysokého věku.
- Průměrná délka života se prodlužuje a roste i počet stoletých lidí. V některých regionech světa je jich mimořádně mnoho – tato místa se nazývají modré zóny.
- Obyvatelé „modrých zón“ vyznávají filozofii „pomalého života“. Věnují pozornost formování zdravých stravovacích návyků, vyhýbají se škodlivým návykům, žijí v důvěryhodné komunitě
- Také se starají o duchovní život, soustředí se na vděčnost, vyhýbají se stížnostem a navíc přijímají své omezení
O tom, co je třeba dělat, aby se člověk dožil vysokého věku, se vyplatí zeptat obyvatel takzvaných modrých zón. O své tajemství se ochotně podělila Japonka, která se dožila sto let. Její životní styl se blíží filozofii slow life. Přečtěte si, jakých pět přísných pravidel dodržuje každý den.
Méně si stěžovat, více děkovat
Máme sklon soustředit se na to, co nemůžeme mít. Přitom necítíme vděčnost za to, co nám osud dal. Sto letá Japonka radí, abychom si stěžovali co nejméně a místo toho byli co nejvíce vděční. Za co? Za rodinu, práci, přátele – za vše, co nás dělá šťastnějšími. Neměli bychom se soustředit na věci, které nemůžeme ovlivnit. Ty nám berou energii, kterou bychom mohli věnovat jiným, důležitějším věcem.
Zdravá strava a oslavování jídla
Starší žena z Japonska se stravuje zdravě. Vybírá si zeleninu a ovoce, tofu a zelený čaj. Nekouří a nejí červené maso. Důležitější než samotné stravovací návyky je však přístup k jídlu. Jídlo by nemělo být považováno za samozřejmost. Je třeba si každé jídlo uvědomit a soustředit se na každý sousto.
Vytvoření komunity kolem sebe
Dalším tajemstvím dlouhověkosti je schopnost vytvořit kolem sebe důvěryhodnou komunitu. Jsou to lidé, kteří se rádi vracejí jen proto, aby si popovídali. Stoletá žena se domnívá, že klíčem k úspěchu je pohostinnost. Když k nám někdo přijde na návštěvu, měl by se cítit jako doma – pečlivě opečovávaný, milovaný a uvolněný. Není nutné přijímat rodinu nebo přátele u bohatě prostřeného stolu. Stačí laskavé slovo a šálek čaje.
Přijetí svých omezení
Žijeme ve světě, kde musí být vše dokonalé, ale právě přijetí svých omezení nám umožňuje žít v harmonii se sebou samými. Objevují se především s věkem, ale mohou být i výsledkem aktuálního zdravotního stavu.
Na druhou stranu, nejhorší, co můžete v pokročilém věku udělat, je zavřít se mezi čtyři stěny. Je dobré být aktivní, účastnit se různých akcí nebo aktivit určených pro seniory. Plavání, studium cizího jazyka nebo háčkování jsou cvičení pro mysl a zároveň sociální aktivita.
Víra a religiozita
Každý z nás musí v něco věřit. Víra nám pomáhá najít smysl života a vytvořit si určitou hierarchii. Výzkumy psychiatra Harolda Königa z Lékařského centra Duke University prokázaly, že věřící lidé mají lepší duševní zdraví a jsou spokojenější se svým životem.
Sto letá obyvatelka Japonska byla po mnoho let hlavní kněžkou v chrámu. Byla aktivní nejen v náboženském, ale i ve společenském životě. Dodnes její život řídí víra, která jí dodává fyzickou sílu a životní energii.
Co dělat, aby se člověk dožil sta let?
Recept na dlouhověkost je na jedné straně velmi jednoduchý, na druhé straně však nesmírně složitý. Teoreticky stačí vést zdravý životní styl, být společensky aktivní a zbavit mysl věcí, které si naši pozornost nezaslouží. Žijeme však ve světě, ve kterém je téměř nemožné dodržovat filozofii slow life.
Češi jsou jedním z nejtvrději pracujících národů na světě, užívají stimulanty a žijí ve stresu. Výše uvedené pravidla, které praktikuje starší Japonka, se zdají být banálně jednoduchá, ale jejich zavedení může být poměrně složité. Navzdory obtížím stojí za to usilovat o zlatou střední cestu a rovnováhu. I když nám nakonec nezajistí dlouhověkost, pozitivně ovlivní kvalitu života.
