V České republice na svahu hory Zvičina narazila dvojice turistů náhodou na poklad, jehož hodnota se odhaduje na více než 7,5 milionu korun (asi 300 tisíc eur). Při procházce v malebné oblasti nedaleko polských hranic objevili zlatý poklad o celkové hmotnosti asi sedm kilogramů, přičemž více než třetinu této váhy (asi 3,7 kilogramu) tvoří mince.
Původním nálezem byla hliníková nádoba obsahující 598 zlatých mincí, úhledně uspořádaných do jedenácti hromádek a zabalených v tmavé látce. Vedle, v kovové schránce, se nacházely šperky ze žlutého kovu: deset náramků, hřeben, řetízek, kovová síťovaná peněženka a lahvička s práškem.
Přestože byl poklad objeven již počátkem února, informace o něm se objevily teprve nedávno. Jeho původ je pro odborníky z Muzea východních Čech stále záhadou. Numismatik Vojtěch Bradle vyjádřil po spatření nálezu své překvapení. Podle něj značky na mincích naznačují, že pocházejí ze Srbska z období 20. až 30. let 20. století.
Existuje několik spekulací, proč byl poklad zakopán. Jedna z teorií hovoří o tom, že zlato ukryli čeští občané prchající před nacistickou okupací po roce 1938. Jiná hypotéza spojuje poklad s Němci čekajícími na odsun po skončení druhé světové války. Třetí verze poukazuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953 jako na možný motiv ukrytí cenností.
Numismatické analýzy odhalily, že mezi mincemi převažují exempláře z Francie, Turecka, Belgie, Rakouska-Uherska, ale jsou mezi nimi i mince z Rumunska, Itálie a Ruska. Označení rakousko-uherských peněz naznačuje jejich možné dodání do Srbska nebo Bosny a Hercegoviny.
Ačkoli současné ocenění pokladu vychází z hodnoty zlata, které obsahuje, historická hodnota nálezu může být mnohem vyšší. Podle českých zákonů mají nálezci pokladu nárok na odměnu až do výše 10 procent jeho hodnoty.
