Američtí vědci z Flatiron Institute v New Yorku zjistili, že vzácná vzplanutí magnetarů – neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem, mohou sloužit jako významný zdroj těžkých prvků, jako je zlato a platina.
Poprvé bylo neobvyklé vzplanutí magnetaru zaznamenáno již v prosinci 2004: hvězda během několika sekund uvolnila více energie než Slunce za milion let. Slabý signál, který dosáhl maxima o 10 minut později, však zůstával dlouho nevysvětlen.
Autoři nové studie dospěli k závěru, že tento signál naznačuje vznik těžkých prvků v důsledku rozpadu radioaktivních jader. Podle výpočtů se při tomto vzplanutí vytvořily těžké prvky o hmotnosti rovnající se třetině hmotnosti Země, včetně značného množství zlata a platiny.
Donedávna se předpokládalo, že takové prvky ve vesmíru vznikají výhradně při slučování neutronových hvězd. Nyní byly magnetary uznány jako další potvrzený zdroj těžkých kovů.
Těžké prvky vznikají v tzv. r-procesu – sérii jaderných reakcí probíhajících za extrémních teplot a tlaků. V budoucnu vědci plánují pozorování těchto výbuchů pomocí nových teleskopů, zejména Comptonova spektrometru a zobrazovače NASA. Pro konečné potvrzení teorie bude třeba stanovit ultrafialové záření v prvních 10-15 minutách po začátku výbuchu.
